Německé banky odstartovaly první kolo soutěže o nové finanční trhy

Německo schválilo zákon, který bankám dovoluje spravovat a nabízet zákazníkům Bitcoiny a další kryptoaktiva. Účinný je již od 1. ledna příštího roku. Informuje o tom server CoinDesk s odvoláním na německý ekonomický deník Handelsblatt. Rychlá účinnost zákona nasvědčuje, že německé bankovní domy věří, že jim tato finanční oblast vytvoří nový zdroj příjmů.

Tak jednoduché to však není. 

Kryptoměny sice nabízejí vysoké zisky, ale také vysoké ztráty, protože jsou většinou podloženy pouze vírou v růst či pokles virtuální měny a žádnou faktickou hodnotou. Banky jsou tak nuceny hledat kryptoaktiva se skutečnou hodnotou. Německo však až do nedávna přijetí kryptoměn mezi své aktivity nakloněno nebylo. 

Proč se to změnilo? 

Opatrná politika centrálních bank, vedoucí k nízkým až záporným úrokovým sazbám, nepřináší to, co se od ní očekávalo – nastartování nových obchodních příležitostí a silné oživení ekonomiky. 

A na to doplácejí všichni.

Investoři nízkým zhodnocením, banky nižšími příjmy, podniky oslabenou chutí vymýšlet efektivní řešení a ekonomika tím, že postupně leniví. Německo si tento negativní trend uvědomilo, a tak na konci října oběma komorami tamějšího parlamentu prošel „revoluční zákon,“ který umožňuje bankám uchovávat a nabízet kryptoměny. 

Představitelé průmyslu nový zákon přivítali.

„Německý zákonodárce se stal průkopníkem v regulaci kryptoaktiv. Německo je tak na dobré cestě stát se krypto-nebem,“ nešetřil superlativy vedoucí poradenské firmy DLC Sven Hildebrandt. Spokojená je také německá bankovní asociace BdB (Bundesverband deutscher Banken). „Úvěrové instituce mají zkušenosti s bezpečnou správou klientských aktiv i s risk managementem. Jsou odhodlány chránit investory a podléhají finančnímu dohledu,“ uvedla. 

Banky tak podle ní „mohou účinně zabraňovat praní špinavých peněz a financování terorismu“ s kryptoaktivy.

Prezident Krypto-bankovní asociace Richard Watzke je však přesvědčený, že pouhé otevření se vůči kryptoměnám nikoho do „krypto nebe“ nepřivede. „Nastává čas, kdy se rozhoduje o novém finančním dělení Evropy. Jelikož kryptoaktiva mají mnoho formátů, je více než jasné, že jejich implementace do klasického finančního systému bude, alespoň zpočátku, poměrně náročná. Evropa totiž podobně jako Spojené státy brzy zjistí, že skutečná podstata výhod spojených s kryptoakivy je jinde, než se dnes někteří bankéři domnívají,“ říká Richard Watzke.

Podle něj je to podobné jako v Lichtenštejnsku, kde některé banky klientům kryptoaktiva spravují již od roku 2017. Přestože knížectví vytvořilo pro tuto oblast zcela nový zákon tak se zjišťuje, že více než 99 % kryptoaktiv je vysoce toxických. Právě toxicity kryptoměn se v Německu obávají i někteří zástupci spotřebitelských organizací. 

„Pokud bude bankám povoleno prodávat kryptoměny a účtovat si z toho poplatek, pak půjdou do rizika, že mohou svým klientům přinést totální ztrátu jejich aktiv bez toho, aniž by tito klienti měli tušení, do čeho jdou,“ varoval Niels Nauhauser, finanční expert ve spotřebitelském centru v Bádensku-Württembersku.

S tím souhlasí i prezident BACCA. Finanční domy musí být podle něj obezřetné. Neměly by se zaměřovat pouze na kryptoměny, protože jsou vysoce volatilní a většina není podložena reálnou hodnotou. Správnou cestou je zacílení fokusu na projekty, které skutečné hodnoty poctivě vytváří.  

Tím jsou například moderní řešení napojená na technologii blockchain, která umí sledovat cestu konkrétního produktu od jeho vzniku až ke koncovému zákazníkovi. V okamžiku, kdy si zákazník koupí v obchodě vyrobený produkt, se spustí zpětný cyklus, který dokáže okamžitě „vypořádat“ každý zapojený článek dodavatelsko-odběratelského řetězce příjmem, jenž je úměrný tomu, jak se konkrétní článek na prodeji výrobku podílel.  

Když si žena v obchodě koupí kabelku, tak část z uhrazené ceny automaticky putuje na účet obchodníka, který kabelku prodal, dopravce, který ji přivezl, továrny, která ji vyrobila i tokenholdera, který pomocí digitálních aktiv (tokenů) investoval své peníze do rozvoje továrny.

„Je skvělé, že zákon umožňuje německým bankám s kryptoaktivy pracovat. Zároveň zůstává otázkou, jakým způsobem budou kryptoaktiva emitována, jakým způsobem budou ratingována a jak bude zajištěna jejich logistika. Aby vytvořená hodnota našla své zákazníky a současně ocenila investory, kteří do projektů vložili důvěru, je dnes mimořádně důležité věnovat se systémům hodnotová aktiva spravujícím. Z příkladu, který nám Němci nyní předkládají je totiž nadmíru jasné, že finanční instituce, které se na podobné systémy zaměří, získají významný podíl na nově vznikajících trzích. Nastává doba, kdy je nutné integrovat do tradičních bankovních systémů také nové krypto-bankovní mikroservisy, protože s logistikou tokenů a ratingem projektů přirozeně pracují“ dodává prezident BACCA Richard Watzke.

Edukativní film z roku 1967 správně předpověděl vývoj technologií až do roku 2020. V této době již existoval Arpanet a přesto cesta k plochým monitorům vedla přes monitory tradiční. Bankovnictví má cestu tradičního růstu již za sebou. Zkusme se zamyslet: Co asi budou muset umět bankovní technologie v roce 2036?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.