Jde o místa, banky propouštějí – time to say goodbye

Bankéři prožívají horké chvíle. Velké finanční domy jako jsou HSBC, Barclays, Société Générale, Citigroup nebo Deutsche Bank hodlají propouštět. Podle prohlášení samotných bank, která vypouštěla od dubna letošního roku, má o místo přijít téměř 30 tisíc pracovníků. Většina z nich je zaměstnána v evropských pobočkách a více než polovina z nich pracuje pro Deutsche Bank. Píše o tom list Financial Times.  

Za tímto trendem stojí podle listu nízké úrokové míry, slabé objemy obchodování, rozšiřující se automatizace bankovních služeb či nové trendy ve finančnictví jako je pasivní investování nebo konsolidace investic ze stran největších hráčů.

Podobný vývoj jde vysledovat i z New Yorku, kde se tamní investiční banky rozloučily za poslední rok s bezmála třemi tisíci svých zaměstnanců, tedy zhruba dvěma procenty pracovníků. Úrokové míry mohou navíc ve Spojených státech a Velké Británii dále klesat a postihnout vedle investičního bankovnictví také retailový a firemní byznys, upozorňuje v komentáři britský list.

Šéfové bank jsou tak pod velkým tlakem. Svým investorům musí zajistit přiměřený zisk, a proto musejí seškrtávat náklady a propouštět. Obnovit důvěru investorů se jim však příliš nedaří. Vysledovat to lze na vývoji akciových trhů. Index amerických bank KBW ztratil od chvíle, kdy loni v listopadu začaly klesat dlouhodobé úrokové míry, pět procent a index Stoxx monitorující výkon evropských bank přišel o 16 procent, čímž se dostal na své tříleté minimum. Naproti tomu index největších amerických podniků S&P 500 stoupl o šest procent.

Pro pochopení situace je možné využít definici chyby trendu, kterou použili Soros s Rogersem jako základ své úspěšné investice v roce 1978. Podobně jako jsou dnes banky nuceny přecházet k openbankingu, byl tehdy svět nucen k přechodu z analogu na digitál. Trend však, i přes všechny zjevné signály, dál sledoval regulace a omezení. 

Investoři sledující trend se domnívali, že velké společnosti vstoupí na trh a rozdrtí malé firmy na změnu aktivně reagující. Dál proto podporovali obří společnosti. Ty však měly co dělat samy se sebou natož, aby byly schopny skutečných inovací. Po krátké době následovalo velké propouštění a mnohé, následně, skončily bolestným krachem. 

Soros s Rogersem chybu trendu však správně rozpoznali, rozhodli se jednat a vsadili na růst. Investovali do technologických společností, do kterých nejprve elitní a posléze i někteří další propuštění pracovníci nastupovali. Investovali v době, kdy firmy již své zákazníky měly a zároveň ještě potřebovaly kapitál. Byl to nejúspěšnější moment jejich spolupráce (více článek – Alarmující zprávy pro banky a chytrá doporučení pro bankéře).

Ačkoliv se současné signály související s chybou trendu a důvody včetně poklesu akcií jednotlivých bank mohou lišit, jedno mají společné: narůstající objem dluhů se záporným úrokem celkový negativní trend ještě více prohlubuje.  

„Upřímně, výhled příjmů investičního bankovnictví se zhoršuje. Vydělávat v prostředí nulového nebo negativního úroku je pro investiční banku mimořádně obtížné,“ vysvětluje pro Financial Times Andrew Lowe, bankovní analytik společnosti Berenberg.