Česko je unijní elektronickou velmocí s právem na digitální službu

Sněmovnou prošla „digitální ústava“ – zákon, který dává Čechům právo vyřizovat úřední věci elektronicky. Norma je revoluční tím, že přináší českým občanům práva, nikoliv povinnosti, jak to standardně bývá. Občané tak nemusí obíhat úřady a vše podstatné vyřídí jednoduše on-line. 

Při vyřizování písemností tak odpadá zbytečné papírování a neustále se opakující vyplňování stejných dat. Údaje nutné pro vyřízení žádosti předloží občané jen jednou. Napodruhé si úředníci potřebné údaje z registrů již obstarají sami. Právo na digitální službu, jak se zákon schválený poslanci nazývá, zjednodušuje fungování státního aparátu, protože pomáhá budovat národní hospodářství moderního státu. 

„Můžeme mluvit o tom, že jsme jediní na světě, kdo dává občanům právo, úplně otáčíme, co tady je,“ citovaly Hospodářské noviny slova vládního zmocněnce pro IT a digitalizaci Vladimíra Dzurilly. 

Co vše jde pomocí elektronické komunikace se státem vyřídit, určuje takzvaný katalog služeb státu. Vláda má tyto služby během příštího roku ustanovit vyhláškou a postupně je doplňovat. Vedle změn dokladů nebo výpisů z rejstříků by tak bylo možné získat online například také potvrzení o studiu či dokumenty ke stavebnímu řízení.

Jedním z prostředníků, přes něhož se mohou Češi do systému napojit, jsou banky. Údaje, kterými se lidé dnes běžně hlásí do svého internetového bankovnictví, tak jednoduše využijí také pro komunikaci s úřady. Dzurilla společně s dotčenými partnery dělá vše proto, aby se, skrz banky, státní správa propojila s lidmi.

Díky tomu nemusíme na úřady a velkou část věcí vyřešíme pohodlně z domova. Výhody spojené s využíváním naší bankovní identity (BankID) tak rozšíříme o služby, související s využíváním Portálu občana. Jedná se tedy o první a zcela zásadní krok související s digitalizací Česka. Je však vhodné doplnit, že Portál občana je centralistická aplikace. Je provozována státem. 

Celosvětovým trendem je blockchain. 

Na První krypto-bankovní konferenci pořádané minulý rok v Praze hovořili o výhodách decentralizace navázaných na digitální identitu John Winkler a Generoso Cogliano ze společnosti Accenture. Na konferenci představili funkční aplikaci provozovanou na blockchainu, jejímž cílem je přesunout pod decentralizovanou digitální identitu více než miliardu lidí, a to již v roce 2020.

Lidé tak získají na základě vlastních biometrických údajů unikátní elektronický identifikační kód, který jim umožní přístup ke službám, aplikacím a hodnotám napříč celým světem. Blockchain hýbe světem, protože umožňuje správu hodnot provádět decentralizovaně, a tedy nezávisle na centrálních autoritách.

Digitální identita přenesená na blockchain se stává základním kamenem svobodného uchovávání hodnot každého moderního člověka. K digitální identitě je možné přiřadit mnoho z toho, co běžně využíváme, čím se prokazujeme, a co vlastníme.  V praxi to pak vypadá tak, že pod digitální identitou firmy máme pečlivě seřazena veškerá živnostenská oprávnění, majetek, finance, smlouvy či třeba zaměstnance. V případě, že dojde k prodeji, jednoduše jen předáme privátní klíče od digitální identity své firmy novému majiteli a věc je vyřešena. Aby toto bylo možné, je nutné postupovat krok za krokem.

Nejen proto je chvályhodné, že právě Česká republika je v implementaci této inovace jednou z prvních na světě.

Postupně, systematicky, projektově a jak se v poslední době ukazuje, tak také úspěšně, tuto digitální vizi naplňuje. 

Díky příkladné snaze zodpovědných lidí tak již dochází k implementační, exekutivní a realizační fázi a je možné do procesu zapojit i další partnery. Digitální identita tak, jak je nastavena dnes, propojuje banky a státní správu přes Portál občana. Jakmile dojde k propojení státu a bank, je možné na takto vzniklou identitu navázat. Jednoduše řečeno lze vytvořenou identitu využít nejen k přenosu informací a dat, ale také k převodu hodnot. Podobně, jako to plánuje Accenture. 

Tím, že své hodnoty postupně převedeme na blockchain, získá Česká republika výhodu a náskok před ostatními zeměmi.

Fakt, že máme v České republice jedny z nejsilnějších týmů orientujících se na decentralizované sítě na světě, tomu jen nahrává. Inženýři a specialisté na kryptotechnologie již třetím rokem intenzivně pracují na vývoji kryptobankovního ekosystému. Toto důmyslné řešení přímo propojuje centralistické systémy, blockchain a jeho uživatele s digitální identitou bank.

Úspěchy, související s výsledky dosaženými efektivní kooperací našeho státu a bank, lze přímo navázat na výsledky, jež nám přináší soukromý sektor v této trendem podporované oblasti. Je totiž vysoce pravděpodobné, že země, která své hodnoty převede do digitálního prostředí jako první, získá významnou konkurenční výhodu, a to přímo na unijní úrovni. 

Výhodu, ze které můžeme dlouhá léta profitovat. 

Je tedy nadmíru vhodné dozrát k pochopení, že státní aparát tvoří jen jednu část fungující ekonomiky. Komunikaci mezi občany a firmami, potažmo dalšími organizacemi, totiž digitální ústava řešit nebude.

„Po letech diverzifikované práce státní správy, bank, Bankovní asociace, Krypto-bankovní asociace a soukromého sektoru tak dnes nastává ideální doba, vhodná pro postupné sloučení všech dosavadních aktivit, souvisejících s digitální identitou, do jednoho systému. Výsledky tohoto spojení jsou natolik unikátní, účinné a motivační, že nemají v Evropské unii obdoby. Důvodem je fakt, že zatímco okolní země, vyvíjející krypto-bankovní ekosystémy, soustředily svou pozornost na provádění operací výhradně v kryptoměnách a na blockchainu, Češi se zaměřili také na klasické fiat měny, využití výhod souvisejících s prověřenými centralistickými systémy a hodnot na ně navázaných,“ upřesňuje Richard Watzke, prezident Krypto-bankovní asociace.

Doba, ve které Sněmovnou prošla digitální ústava, je ideální pro propojení architektury vyvíjených elektronických systémů tak, aby výsledky z nich pramenící bylo možné v dohledné době propojit a přesunout na blockchain. Takto navazujeme na světový trend, získáváme pro stát konkurenční výhodu a současně využíváme synergií souvisejících s efektivní komunikací všech zúčastněných subjektů ve státě najednou.

Toto řešení je, také s ohledem na regulace, mnohem komplexnější, protože přímo navazuje na demografické principy v současnosti využívané. „V momentě, kdy dojde mezi výše zmíněnými k synergickým dohodám, získá Česká republika absolutní prim v krypto technologickém bankingu napříč celou Evropskou unií,“ je přesvědčen prezident asociace.

Vladimír Dzurilla

Vystudoval Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě, studoval také v Nizozemsku a v Británii. Po studiích pracoval ve firmě Accenture jako konzultant implementace IT systémů. Působil také jako poradce na Generálním finančním ředitelství a na ministerstvu financí. Od roku 2016 zastává funkci generálního ředitele státního podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, jehož hlavním úkolem je poskytování ICT služeb pro státní správu a provoz Národního datového centra. Od ledna 2018 vede i NAKIT – Národní agenturu pro komunikační a informační technologie, která tvoří strategie neveřejných komunikačních sítí, včetně návrhů implementace vhodných bezpečnostních opatření a dodává sdílené služby pro veřejnou správu. V únoru loňského roku byl jmenován do funkce zmocněnce vlády pro oblast IT a digitalizace. V rámci této pozice vytváří a realizuje strategickou koncepci Digitální Česko, která přispívá k výraznému posunu v oblasti státního IT a digitální ekonomiky.