Český překlad zákona o tokenech a důvěryhodných technologiích

Zákon o tokenech a poskytovatelích služeb důvěryhodných technologií, známý též pod názvem Lichtenštejnský blockchainový zákon, stanovuje podmínky pro vydávání akcií a dalších cenných papírů (v zákoně nazývaných jako tokeny) pomocí důvěryhodných technologií. Pojem důvěryhodná technologie (DT) je nadčasový. V současné době si pod tímto pojmem lze představit technologie, ve kterých je vlastnictví založené na znalosti kryptografického tajemství. Zejména se jedná o technologii blockchain.

Zákon nejprve definuje základní pojmy: DT, systém DT a poskytovatel služeb DT. Pojem systém DT zahrnuje zejména kryptoaktiva. Poskytovatelů služeb je mnoho druhů, od tvorby a vydávání tokenů přes směnárenské služby, až po správu soukromých klíčů a tokenů. Velmi zajímavá je služba fyzického validátora, který zajišťuje vymahatelnost pohledávek či práv spojených s vlastnictvím tokenu ve fyzickém světě. Zákon rozlišuje pravomoc nakládat s tokeny a právo nakládat s tokeny, provádět transakce.

Pravomoc má vždy držitel soukromého klíče.

Tedy pravomoc nakládat odpovídá vlastnickému právu definovanému dle pravidel systému DT. Naopak právo nakládat odpovídá vlastnickému právu dle občanského zákoníku. Platí předpoklad, že pokud někdo měl pravomoc nakládat, měl i právo nakládat. Toto pravidlo je obdobné u nakládání s finančními prostředky. Pokud obchodník obdrží platbu za své zboží, může předpokládat, že zákazník byl právoplatným vlastníkem peněz, kterými mu zaplatil. A stejná míra ujištění platí i pro přijímání tokenů, což zvyšuje právní jistotu obchodníků, kteří je budou přijímat jako platební prostředky.

Zákon řeší i situaci, ve které vlastník tokenu ztratí soukromý klíč, nebo bude token nefunkční z jiného technického důvodu. Pokud je token spojen s pohledávkou či právem z fyzického světa, lze se u soudu domáhat zrušení tokenu, což je obdoba umoření listiny. Vlastník může svou pohledávku či právo vymáhat po povinném i bez toho, aniž by musel prokazovat znalost soukromého klíče. Možností je i vydání náhradního tokenu na náklady vlastníka.

Zákon podrobně definuje požadavky kladené na různé druhy poskytovatelů služeb DT, jako například na spolehlivost, technickou vhodnost, minimální kapitál nebo vnitřní kontrolu. Pokud poskytovatel služby překročí roční limit hodnoty poskytovaných služeb, musí se registrovat u specializovaného úřadu FMA. Různé druhy poskytovatelů musejí dále splňovat i další podmínky specifické pro druh jejich činnosti. Například vydavatel tokenů musí poskytovat investorům informace o nabízených tokenech, což je obdoba informací poskytovaných investorům při uvedení akcií na burzu.

Poskytovatel služby úschovy klíčů či tokenů je musí držet odděleně od svého obchodního majetku.

Zákon rovněž definuje postihy za jeho porušení. Potrestány mohou být nejen fyzické osoby, ale také právnické osoby, například za chování svých zaměstnanců. Postihem může být jak pokuta, tak trest vězení až na jeden rok, pokud porušení zákona bylo úmyslné. Lichtenštejnský blockchainový zákon srozumitelně definuje pravidla, která využívá ve prospěch jakékoliv tokenomiky. Řád v nich obsažený je základem funkční právní konstrukce, protože umožňuje všem uživatelům tokenů sjednotit terminologii, procesy a ty logicky navázat na v praxi využitelná řešení.