Prezident BACCA, Crypto-banking Association, varuje před nákupem toxických aktiv

„Toxické dluhopisy nahrazují tokeny. Oblíbeným formátem prodeje těchto toxických aktiv může být „letadlo“. Před nákupem tokenů si vyžádejte certifikaci vydavatele, ověřte si jeho rating a zjistěte, z čeho jsou vyplácena úrokovaná výročí,“ upozorňuje Richard Watzke. 

Prezident BACCA, Crypto-banking Association, pan Richard Watzke varuje v rozhovoru pro asociaci před nákupem toxických aktiv, informuje o připravenosti bank a vyzdvihuje nutnost regulace digitálních aktiv. 

S prezidentem BACCA jsme se setkali v kanceláři asociace sídlící v areálu Štrasburk v pražském Karlíně. Přivítal nás v moderních, velkoryse a zároveň industriálně laděných prostorech vyplněných uměleckými artefakty. Otázka související právě s tímto spojením mě tak napadla jako první. 

Na kanceláři BACCA je vidět, že se zajímáte o umění. Existuje přímá souvislost mezi financemi a uměním? 

Pokud se podíváte kolem sebe, objevíte starou mistrovskou školu a umělecké plastiky ze skla. Jedná se o disciplíny, které mohou být prosty módních trendů. Pravda totiž vždy vychází z jednoduchého pochopení věci. Umíte-li skutečně malovat, pozná to i malé dítě bez toho, aby k tomu potřebovalo složité řeči erudovaných kurátorů. U skla je tomu také tak. Buď to umíte a je to vidět na první pohled, nebo jste průměrný patlal. A finance jsou na tom stejně. Zkuste vysvětlit nedostatky v bilanci komukoliv, kdo ovládá čísla. Podobně jako u skla či mistrovské malby je ve financích každý přehmat vidět na první pohled. Naštěstí u financí se to mnohdy dá dokonce i opravit (smích). 

Čím se BACCA zabývá a co znamená Crypto Banking v jejím názvu?  

BACCA je asociace založená v Londýně. Zabývá se tématy, jejichž obsahem je praktické využití kryptotechnologie v bankovnictví a financích v rámci EU. Její hlavní činností je pomoc při odhalování příležitostí a současně rizik, která mají na společnost zásadní vliv. Spolupracuje s významnými autoritami z různých oborů, například ČNB, ministerstvem financí, bankami, ratingovými agenturami, auditory a univerzitami proto, aby bylo možné dopady změn vnímat v souvislostech dříve, než skutečně nastanou. Díky tomu úspěšně odhaluje detaily, jenž tento evoluční posun ovlivňují. 

Vnímáte tedy vstup kryptotechnologie do tradičních odvětví jakými jsou finance a bankovnictví jako evoluční změnu. Co přináší?  

Skutečně to vnímat jinak snad ani nelze. Věnujete-li čas souvislostem, díky kterým se tato transformace odehrává, zjistíte, že v mnoha oborech dospěla regulace do bodu, z něhož není návratu. Mnoho oborů dnes slouží primárně regulatorním orgánům, což brzdí, ztěžuje a mnohdy dokonce znemožňuje poskytování nových služeb klientům. 

Pokud nejste schopna naplnit smysl podnikání tím, že uspokojíte potřeby klienta v čase, v němž je ochoten její plnění přijmout, jen kvůli tomu, že vám v tom brání regulace, nastal čas na změnu. Pokud v téže chvíli existuje možnost, jak smyslu podnikání vyhovět lépe, změna se uskuteční. Jelikož kryptotechnologie faktickou realizaci smyslu této změny umožňuje, je logické, že ji trh následuje. 

Hovoříte o trhu, jeho možnostech, regulacích a smyslu podnikání. Není však přece právě regulace tím, co klienty před nástrahami souvisejícími s podnikáním spíše chrání?

Skutečně je tomu tak, chrání. Ovšem to, co z jedné strany ve světě, který známe, klienty chrání, omezuje, a to mnohdy značně ty, kteří jim službu poskytují. V konečném důsledku, jak jsem již nepřímo řekl, tato „ochrana“ dopadá negativně jak na poskytovatele služby, tak na její uživatele. Tím vzniká potřeba. Potřeba, která je v souladu poptávky s nabídkou, je skutečným hnacím motorem tohoto evolučního pokroku. Kryptotechnologie je první nástroj, který tuto potřebu uspokojuje. Není však samospásný. 

To, zda jsou zajištěny mé finance, je pro mne důležité. Současné mě ale straší, když si představím, že by zodpovědnost měla nést jen jakási technologie. Toto je pokrok, o němž mluvíte?

Váš pocit ústí k logickému závěru z něhož vyplývá, že technologie je velký pomocník, přesto zodpovědnost nese společnost, jež ji využívá. Toto byl jeden z důležitých poznatků, který již před dvěma lety vyvrcholil v záměr a následné založení BACCA. 

Crypto-banking je téma natolik důležité, nakolik je nutné uspokojit potřebu související s možnostmi využití nových technologií hnané vědomím, že je zároveň nutné vyrovnat se s omezeními, jež si s sebou neseme v podobě demografických zvyklostí. Zvyklostí pozitivních i negativních. Jednoduše řečeno, prozatím, si můžete být zcela jista, že vaše finance jsou zajištěny. Na druhou stranu je toto zajištění natolik drahé, že nás všechny stojí obrovské peníze. 

Mnoho lidí však víc než bezpečnost řeší to, jak velké mohou očekávat výnosy. Jsou kryptotechnologie tím pravým, do čeho je vhodné nyní investovat? 

V brzké době bude ohromné množství lidí tvrdit, že ano. Je však vhodné uvědomit si, že podobně jako jsou toxické některé dluhopisy, objeví se toxické tokeny. V České republice má o tokenech povědomí pět z deseti oslovených firem, z čehož v průměru dvě již token dokonce vlastní. 

 Token je forma digitálního kontraktu. Není to nic složitého. Velmi laicky si to představíte jako perpetuitní digitální dluhopis, který nemusí mít úrokové výročí, přičemž povinnost výkupu nenese emitent. Právě digitální forma kontraktu vázaná na projekty je tím, co nám však může přinést do života mnoho nepříjemných okamžiků. 

Skutečnost je totiž taková, že běžný konzument projektové investice bude schopen, alespoň ze začátku, jen velmi těžko rozeznat token toxický od validního. Jakmile postoupí systémová změna související s přesunem papírových aktiv na digitální do své býčí fáze, bude to téměř vyloučené. Vzpomeňme jen na konec dvacátého století a internetovou bublinu. Rozeznat v té době realizovatelný projekt bylo takřka nemožné. 

Podle čeho tedy mají investoři toxické tokeny poznat a jak se mají chovat v případě, že si nejsou něčím jisti? 

 Typickým příkladem je absence transparentních příjmů souvisejících s vyplácením úrokovaných výročí. U nás pro tento formát zdomácněl název „letadlo“. Jelikož token je pro něj takřka ideálním nástrojem, odhaduji, že to bude oblíbená varianta, kterou obchodníci přinesou na trh v momentě, kdy se stane nepřehledným. Druhým je netransparentní nakládání se získaným kapitálem a třetí nedostatečný rating projektu, který token reprezentuje.

Pokud si investoři nejsou něčím jisti, tak platí: Ptejte se, ptejte se, ptejte se a pokud máte pochybnosti, spojte se s námi a vyžádejte si konzultaci. 

Hodně napoví, když si prověříte základní věci – kdo za projektem stojí, jaké má kompetence, výsledky, rating a hlavně, která platforma za emisí tohoto konkrétního tokenu stojí. Současně je vhodné prověřit, zdali je postup vydání konkrétního tokenu řádně diskutován s ČNB a BACCA. K dnešnímu dni evidujeme pouze dva tokeny nabízené na našem trhu, které mají řádnou certifikaci BACCA. Varuji před nákupem toxických aktiv a doporučuji si důkladně prověřit, z čeho pocházejí příjmy úrokovaných výročí. 

Uvádíte, že pět z deseti firem v České republice má o tokenech povědomí a dva jej již dokonce vlastní. Z čeho tyto informace čerpáte? 

V průběhu let 2017 až 2019 jsme prostřednictvím spolupracujících agentur realizovali řadu primárních výzkumů. Z nich pramení uváděné výsledky. 

Kdo jsou hlavní hráči, kterých se změny související s tokeny přímo dotýkají a co je jejich hlavní motivací, aby si je pořídili?

Hlavní motivací hráčů jsou chytré a levné peníze. Chytré, protože investoři na své projekty „vidí“ a pokud se projektu daří plnit plán, stávají se z nich zákazníci a projekt dále doporučují. Levné, protože nemusí do banky vkládat ekvity (vlastní majetek). Vedlejší motivací je práce s ratingem, která nevyžaduje ručení majetkem. 

Aby mohl být token „samoregulován“, chceme-li, „sebeřízen“, potřebuje ekosystém, který rozumí souvislostem typickým pro jeho růst. Podobné systémy na světě vznikají, přičemž tento fakt má zásadní vliv na tradiční poskytovatele služeb, které lze odvodit ze Zákona o finančních konglomerátech, č. 377/ 2005 Sb. a Zákona o bankách, č. 21/ 1992 Sb. 

Pokud má tato změna tak významný vliv na tradiční hráče, jak moc se dotýká klientů? Jaké jsou Vaše zkušenosti s připraveností bank, regulátora a státu? 

Klientů se týká skutečně velmi. Jsme totiž jen lidé a stačí nám kupodivu stále totéž. Získat víc, rychleji a hlavně, komfortněji. Pokušení se dá odolat pouze do té doby, dokud jej neakceleruje kolektivní mamon. Jelikož token je majetek, je jeho hodnota v případě nucené změny doslova transformačně růstová. Je tedy nadmíru nutné, aby byla pro řízení tohoto růstu vytvořena odpovídající platforma a rozvíjena ideálně ve spolupráci se zmíněnými autoritami.

Jedna z mých rolí je aktivně na tento fakt poukazovat a zástupce bank, regulátora a státu oslovovat. Mám přehled o jejich reakcích. Bude zajímavé sledovat, jak tento tlak, zejména nepřipravení tradiční hráči, ustojí. Token je aktivum digitální. Jeho převod na jakékoliv jiné místo na světě je otázkou milisekund, přičemž vázání klasických bankovních služeb na jeho hodnotu je ukázkovým produktem velmi, skutečně velmi blízké budoucnosti. Připravení hráči přinesou svým klientům inovativní produkty a získají výhodu. Jak významná bude, ukáže čas.  

 Kdo nese přímou zodpovědnost za připravenost bank při těchto změnách a jaké inovace v bankovnictví očekáváte? 

Podíváte-li se do historie bankovnictví zjistíte, že inovace vždy spouštějí firmy, které jsou tak nějak uprostřed. Banky mají těžkou roli, jelikož jsou v regulatorní kostce, která jim značně ztěžuje rozhled. Vymyslet v přesně definovaných mantinelech inovativní koncept je zcela mimo inovační logiku. Regulatorní slepota vyústí v časové ztráty a poté ve ztráty finanční. 

Přímou zodpovědnost nesou CEO bank. Mohou totiž bez souhlasu akcionářů rozhodnout o propojení se s třetí stranou a současně si od ředitelů pověřených inovacemi vyžádat dodatečné informace. Poté jsou schopni upravit priority a v rámci vlastních kompetencí „zatlačit“ na jednotlivá oddělení. V tento moment zejména na compliance, které roboticky vytlačí každý inovativní koncept ze svého komfortně regulačního prostoru. Tak jako tak k tomu banky současný systém dotlačí. 

Nejvýznamnější inovací je dle mého názoru jednoznačně přesun hodnot na veřejné chainy. Vše ostatní je musí následovat. 

 V jakém čase se změny, o kterých mluvíte, projeví ve velkém a jaké regulace na ně naváží?

Ještě před rokem jsem se domníval, že změna bude pomalejší. Za přípravný jsem označil rok 2020 a transformační rok 2022. Mýlil jsem se. Podstatné změny v bankovnictví se odehrávají již nyní, přičemž transformačním rokem je rok 2020.

Co se týče regulací, i zde se můj úsudek vyvíjí. Absolvoval jsem mnohá jednání s nejvýznamnějšími provozovateli licencí, abych zjistil, zdali je možné inovativní koncepty napasovat na stávající zákony. Čím více jsem však ponořen do praxe, která řeší skutečně funkční věci ve smyslu, jak to udělat, zjišťuji, že realita je zcela odlišná. Koneckonců, zkusili jste někdy v poslední době vytáhnout ze šuplíku tlačítkový mobil, třeba z roku 1997 a používat jej? Sám jsem to pro pochopení věci udělal a zjistil jsem jednu úžasnou věc. 

Funguje, ale používat ho nejde.