Ministerstvo financí chce, aby Česko dohlíželo nad virtuálními měnami, jako je Bitcoin, Litecoin, Ethereum či Monero. Myšlenka, která má zemi chránit před koloběhem špinavých peněz, je určitě prospěšná, ale příliš velká regulace může omezit rozvoj technologií, které jsou pro rozvoj společnosti žádoucí. Tou je například blockchain, který může výrazně snížit transakční náklady mezi jednotlivými subjekty a zajistit ukládání dat pomocí šifrování, globálního sdílení a způsobu ukládání nových záznamů tak, že je nejde dodatečně měnit. Blockchain je tak prospěšný pro řadu institucí včetně bank či katastrálních úřadů, které jsou postaveny na důvěře klientů v platnost a ověřitelnost zanesených dat v databázích.
Co se stalo?
Finanční analytický úřad ministerstva financí navrhl změnu zákona o praní špinavých peněz a financování terorismu, aby vyhověl evropským směrnicím a mezinárodním standardům v této oblasti. V září o tom informovaly Hospodářské noviny (HN) s tím, že zákon prošel v létě připomínkovým řízením.
Ministerstvo však jde v regulaci dál, než požadují zmíněně standardy, všiml si server Lupa.cz. Nová norma například explicitně nehovoří o kryptoměnách, ale o virtuálních měnách, což je mnohem širší definice, která zahrnuje například i tzv. utility tokeny.
Návrh zákona, který má nabýt účinnosti 1. prosince příštího roku, navíc rozšiřuje okruh povinných osob, které mají pod regulaci spadat. Zatímco směrnice požadovaly, aby licenci či registraci měly klasické směnárny či poskytovatelé služeb pro svěřenské fondy a obchodní společnosti, v Česku mají kontrole podléhat i osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou. Tato vágní a široká definice zahrnuje například i obchodníky, kteří přímo přijímají virtuální měnu a nevyužívají k tomu prostředníka v podobě komerční platební brány, e-shopy, ale i poradenské firmy či společnosti poskytující řešení pro zabezpečení těchto měn.
Poskytovatelé služeb spojených s virtuální měnou si budou muset zřídit speciální živnost, aby je úřady mohly kontrolovat. Kdo si ji nestihne do 90 dnů po účinnosti zákona zaregistrovat, hrozí mu sankce. Ne všechny státní instituce však s takovým řešením souhlasí. Ministerstvo průmyslu a obchodu tyto subjekty navrhuje podle HN úplně vyjmout z živnostenského zákona a rádo by kontrolu nad nimi svěřilo například centrální bance.
Česká národní banka však takovouto odpovědnost přijmout nechce, protože virtuální peníze nepovažuje za měnu v pravém slova smyslu a vnímá ji jako digitální aktivum.
Vedle rozdílného pohledu státních úřadů na navrhovaný zákon mají s jeho formulací problém i podnikatelské svazy. „Jedná se o další administrativní zátěž,“ cituje list předsedkyni představenstva České fintech asociace a členku legislativní rady Asociace malých a středních podniků Marii Staszkiewicz.
Podle ní se úřad chová přehnaně ochranářsky, což omezuje vývoj technologií v blockchainu, který jde využít v celé škále činností, vedle bank a katastrálních úřadů ho mohou využít i auditorské či daňové firmy, notáři, logistické společnosti a blockchain by šel využít i ve volbách.
Jak tedy přistupovat k rozvíjejícím se kryptoaktivům tak, aby nedocházelo k negativním transferům v ekonomice, ale mohly se dále rozvíjet potřebné technologie?
Podle prezidenta Krypto-bankovní asociace BACCA Richarda Watzkeho je dobře, že se stát takovými otázkami zabývá. „Nicméně to, co navrhuje ministerstvo financí, je polotovar, který může způsobit více škody než užitku. Nechme kryptotechnologie nejprve rozvinout, abychom využili jejich potenciál, a teprve pak můžeme vědět, jak efektivně je lze regulovat. Pokud však dopředu bez znalosti praxe špatně zregulujeme inovativní technologii, zavřeme si cestu jak před vlastním rozvojem, tak vstupem na zahraniční trhy,“ říká prezident BACCA.
Podobně se na rozvoj kryptosvěta díval už v roce 2017 tehdejší viceguvernér Mojmír Hampl. Kryptoměny podle něj není třeba regulovat a měly by si jít svou cestou tak, aby se buď samy prosadily, nebo spálily. Svůj pohled na existenci kryptoměn shrnutý do slov – nepomáhat, nechránit, nevodit za ruku, neškodit – zopakoval i na loňské První krypto-bankovní konferenci, jejíž druhý ročník na konci listopadu BACCA pořádá.